Činčilky z Říček

Český název : Činčila Jihoamerická

Latinský název : Chinchilla lanigera

Popis : Činčila je krásná, jako vystřižená z dětských obrázkových knížek. Někdo ji popsal jako „křížence veverky, myši a morčete“ a ono to vlastně je i skoro pravda. S morčetem je činčila příbuzná a lze říct, že se morčeti podobá svými potravními zvyklostmi (tedy je přísný býložravec, musí mít seno, nesmí mít tučnou potravu, je náchylná na problémy s trávicím traktem, protože má dlouhé tlusté a slepé střevo). Myším (tedy spíš těm stylizovaným) se podobá vzhledem a neustálým ohlodáváním všeho a veverkám zase svojí aktivitou a šikovností.

Činčila vlnatá dorůstá v dospělosti délky těla 250-280 mm, délky ocasu 170-180 mm a hmotnosti 500-600 g. V přírodě mívá činčila 1-3 vrhy po 1-6 mláďatech. Březost trvá 111-113 dní, mláďata se rodí značně vyvinutá-hned po narození vidí a jsou osrstěná. Pohlavně dospívají v 5. až 6. měsíci, ale k chovu by se měla požívat až od 10. měsíce, kdy jsou teprve plně tělesně vyvinutá. Samice mohou být odpářeny do 48 hodin po porodu, jinak se páří obvykle až po odstavu mláďat, tj. asi po 8 týdnech. Říje se u nich dostavuje v 28-32 denních intervalech. Průměrně se činčily dožívají věku 10-15 let, ale byly zaznamenány i jedinci staří 22 let.

Výskyt : Ve volné přírodě se již téměř nevyskytuje, protože pro svou velice jemnou a kvalitní kožešinu bylo téměř vyhubeno. Ve svojí domovině žijí ve skalních puklinách nebo si hrabou doupata. Jejich komunity čítají 15-100 jedinců. Stávají se kořistí některých savců, hadů a dravých ptáků. Aktivní bývají za svítání a za soumraku. Ve volné přírodě se živí různými semeny, bylinami , různými výhonky a mechem. Ročně obvykle mívají dva vrhy po dvou mláďatech. Činčila se při dobré péči může dožít až 22 let.